Jak se žije v kanadské juniorce? Co obnáší čekání na draft? Pohled za kulisy nabízí talent, který o svůj sen bojuje v OHL
V našich článcích většinou píšeme o těch, kteří už se do NHL dostali. Tentokrát začínáme seriál o tom, jak takové putování do nejlepší hokejové soutěže vypadá. Vypráví obránce Josef Eichler.
Autor: Petr Novotný
Často se v českých médiích píše o tom, že junioři utíkají do zámořských juniorek, protože jsou to prostě kvalitnější soutěže než ty naše. Hráči jsou více na očích scoutům, učí se angličtinu a je odtud prý blíže do NHL. Ale jak takový život hokejového juniora v Kanadě opravdu vypadá? V několika pokračováních nám to přiblíží explzeňský Josef Eichler.
Jeho jméno nezní našimi médii tak často jako jména jeho bývalých spoluhráčů z Plzně. Tam totiž nastupoval s Adamy Jiříčkem, Benákem a Tittlebachem, Janem Skokem a Jakubem Vondrašem. Přesto má tenhle řízný obránce velkou šanci projít draftem NHL. A navíc u vyprávění o životě v zámoří je jedno, jestli jste v Čechách byl hvězdou, nebo ne. V zámoří máte úplně jinou startovní čáru.
Během přenosů Eichlerova současného týmu Windsor Spitfires v OHL o něm komentátoři mluví stále častěji. Tohle zaznělo například ke konci ledna: „‚Džouzef Ajklr‘ je obránce-nováček, který se to na ledě nebojí srovnat. Přibližně od Vánoc toho ukazuje stále víc. Už si zvykl na styl a hru v Severní Americe. Začíná se objevovat v žebříčcích pro červnový draft NHL ve Vegas. Má stále větší trpělivost s pukem. Vede tým v počtu trestných minut a zatím dal tři góly a přidal jednu asistenci. Ale scouti NHL si ho nevšímají kvůli bodům, ale kvůli tomu, že nepanikaří s pukem, a kvůli fyzické hře.“
Zatím se v žebříčcích objevoval kolem 140. místa, ale má potenciál stoupat vzhůru. Do zámoří se totiž vydal s několikatýdenním zpožděním. Po letní dřině, kdy dělal maximum, aby dorazil v co nejlepší formě, ho skolila mononukleóza. Musel držet přísnou dietu a nedělat vůbec nic. Zhubl deset kilo a veškerá příprava tak přišla vniveč. Nevzdal to a do Windsoru doletěl hned, jak dostal svolení od lékařů. V necelých 18 letech, pohublý, oslabený a s minimální znalostí angličtiny se vydal za svým snem.
A teď už vypráví sám Eichler, Dozvíte, proč si ho trenéři berou stranou. Jak se u své americké rodiny učí anglicky a mnohem víc.